Jak si poskládat jídelníček v těhotenství?
V těhotenství organismus ženy prochází mnoha změnami a nároky na něj kladené jsou podstatně zvýšené. Významný je zejména nárůst nároků na množství vitaminů a minerálů – zatímco energetická spotřeba stoupá jen asi o 300 kcal, potřeba některých vitaminů a minerálů se zvyšuje až o 100 %. Po celou dobu těhotenství je proto třeba dbát především na kvalitu stravy, upravit svůj jídelníček tak, aby byl co nejpestřejší a zajistil potřebné množství vitaminů a minerálů, a zabránit nadměrnému váhovému přírůstku.
Jídelníček by se měl skládat více ze složených cukrů (škrobů) než sladkostí, z živočišných i rostlinných bílkovin a tuků – kvalitního masa, mléka a mléčných výrobků, ovoce, zeleniny, cereálií a luštěnin a dostatečného přísunu tekutin. Takováto strava je i zdrojem cenných vitaminů a minerálů. Zvýšené nároky jsou v těhotenství kladené hlavně na přísun bílkovin, železa a vápníku. Součástí jídelníčku těhotné ženy by měly být jak živočišné, tak i rostlinné bílkoviny. Ženy-vegetariánky by měly v těhotenství pít alespoň mléko, lepší je jíst i vejce (laktoovovegetariáni), aby zabezpečily plodu dostatek aminokyselin v játrech na stavbu jeho těla. Železo je potřebné na tvorbu červených krvinek. Nachází se především v mase, žloutku, pečeni, celozrnném chlebu a fazolích. Vzhledem k jeho velké spotřebě v těhotenství je nedostatek červených krvinek (chudokrevnost) u těhotných žen poměrně častým jevem a tehdy bývá podávání železa nutné i ve formě kapslí. Vápník je stavební součástí kostí a zubů. V potravě je ho nejvíce v mléku a mléčných výrobcích, v mase, semenech a sardinkách.
V prvním trimestru nepotřebuje maminka jíst větší množství stravy, než je normálně zvyklá. Mnohé těhotné spíše naopak toto období překonávají s počátečním zvracením, nechutenstvím a různými změnami chutí, které vedou ke sníženému příjmu potravy. Jako pomoc většinou slouží jíst lehce stravitelná nemastná jídla – vynechat hranolky, mastná masa, majonézové saláty, hamburgery, slaninu, výrazně kořeněné a aromatické potraviny a jíst častěji a v menším množství. Mnohem lépe ženy tolerují ovoce, vařenou rýži, brambory, těstoviny s omáčkou, zmrzliny. Příjem tekutin by měl být pravidelný, v menším množství. S překonáváním nadměrného vnímání chutí někdy pomůže přestat vařit a poprosit o to někoho z okolí.
První trimestr je období vývoje orgánů plodu, a proto přítomnost škodlivých vlivů prostředí je potřebné co nejpřísněji omezit. Co se týká potravy, vyhneme se možné nákaze, pokud vynecháme konzumaci syrového masa (tatarský biftek), syrových ryb (sushi) a vajec (majonézy, tiramisu apod.). Ovoce a zeleninu před konzumací pečlivě umyjeme.
Těhotná žena by měla dbát na přísun kyseliny listové (folátu), která působí proti vzniku rozštěpů nervové trubice u plodu. Je lepší začít ji užívat alespoň měsíc už v období plánování početí. Z potravin se nachází v zelené zelenině (saláty, kapusty), játrech, fazolích a obilovinách.
V druhém trimestru postupně zvracení ustupuje, averze k některým druhům jídel však může přetrvávat, a tato jídla je tedy nutné z jídelníčku vyloučit. Hmotnostní přírůstek začíná být vidět. Teorie „jezte za dva, protože živíte dva“ nejsou pravdivé a někdy vedou k nadměrnému přibírání maminek. Nadměrná konzumace sladkostí pomáhá vzniku těhotenského diabetu.
Ve třetím trimestru bývá častějším problémem chudokrevnost, které je třeba zabránit vyšší konzumací železa. Rostoucí plod způsobuje budoucí mamince častější pálení žáhy nebo poruchy vyprazdňování. Je potřeba jíst častěji, v menších dávkách, ve stravě mít dostatek vlákniny, vynechat nadýmající jídla (fazole, kapusta, květák a podobně). U každé ženy je potřeba postupovat podle individuální tolerance. Na pálení žáhy pomůže konzumace mléka, banány, někdy jablka, při problémech s vyprazdňováním je potřeba se poradit s lékařem o možnostech léčby.
Trpí-li budoucí maminka alergií, hlavně potravinovou, je potřebné vyvarovat se konzumaci potravin, které tyto alergie vyvolávají.
